O nudě

Nuda – podstatné jméno, které nudí a straší.

„Já se nudím, jdu něco dělat…“

„Mě to nebaví, je to nuda!“

Opravdu? Opravdu je nuda tak nudná a nezáživná, že se jí v dnešní době všemožně bráníme?

Nuda vzniká ve chvíli, kdy mozek nemá žádný konkrétní úkol k řešení, ale má dost energie na to, aby si to uvědomil. Náš mozek ale pracuje i ve chvílích nudy – aktivuje se takzvaná defaultní síť, tedy procesy, které ve chvílích aktivního přemýšlení „běží na pozadí“. Když se nudíme, mozek začne třídit a spojovat mnohdy nesouvisející myšlenky, události, pocity atd., aby všechno, co se nám za den stalo, co jsme prožívali a cítili, utřídil a zpracoval a otevřel dveře kreativitě. Právě proto ty nejlepší nápady a řešení přicházejí většinou ve chvílích nudy – protože mozek má čas nerušeně pracovat (jeho činnost není ovlivňována vnějšími stimuly).

Nuda dává také možnost odpočinku, a to právě proto, že nemusíme řešit žádný vnější podnět. Zdá se mi, že dnešní společnost nudu vnímá jako cosi nepatřičného. Říká, že bychom měli pořád něco dělat, je zaměřená na výkon. Jenomže výkonové zaměření nedává nudě prostor. Není se pak co divit, že se cítíme unavení, použití a v některých případech i v nesouladu sami se sebou a svými potřebami.

Někteří lidé se nudit umí sami od sebe, jiní to nesvedou. Dobrá zpráva ale je, že stejně tak jako se můžete naučit „jet na výkon“, můžete se naučit nudit se. Jen to chce nechat mobil vypnutý na stole či odložit sekání trávy o půl hodiny a nedělat nic. Já vím, ze začátku to bude působit divně a ruka vám po mobilu bude sahat automaticky, sám jsem to zažil. Začněte třeba jen pěti minutami a postupně interval den co den prodlužujte až na těch třicet minut, pokud si to můžete dovolit. A pokud ne, vaše tělo a hlava vám po čase tréninku jistě poděkují i za těch pět minut každého dne strávených nudou. Bez mobilu. Bez počítače. Bez sociálních sítí. Bez vnějších podnětů. Jen vy a vaše zasloužená nuda.